Single post
budha

Firmy potřebují manažery s otevřenou myslí

Napsáno pro Moderní řízení (25. 3. 2015)

Všechna dostupná školení jste už absolvovali a máte pocit, že jste se sice něco naučili, ale problémy přetrvávají dál. Žijete a pracujete dál pod tlakem na výsledky, ve stresu, napětí, úzkosti, nervozitě a přetížení. Pomoci mohou techniky otevřené mysli, tzv. mindful leadership.

V dnešním velmi rychlém a rychle se proměňujícím světě byznysu je podmínkou úspěchu dosahovat vyššího a lepšího výkonu a mimořádných výsledků – pracovat stále rychleji, efektivněji, produktivněji, inovativněji, lépe se rozhodovat, lépe řídit zaměstnance atp. Ve skutečnosti to ale vypadá, že jsme se dostali na samou hranici svého výkonu, kterou standardními cestami, knihami a školeními nedokážeme překročit. Jsme na samé hranici vlastních kognitivních a kreativních schopností i schopnosti pozornosti a soustředění.

MULTITASKING JE MÝTUS!

Přitom schopnost pozornosti je pro náš pracovní výkon a pro naše rozhodování, ale i pro naši celkovou spokojenost klíčová. Je obecně známo, že rozrušená a nesoustředěná mysl je méně produktivní a méně „šťastná“. Také je dnes známo, že neustálé odbíhání a přerušování pozornosti nad konkrétním úkolem zhoršuje výkon exekutivních center v mozku a že naopak plná pozornost zaměřená na jednu věc přispívá k větší rychlosti a efektivnosti zpracování úkolu, případně dokonce k inovativnějšímu přístupu k jeho řešení. A že například rozvinutá pozornost lídra, kterou věnuje zaměstnancům, vytváří pozitivní atmosféru a pocit důvěry, a v takovém prostředí se mnohem lépe pracuje a tvoří. Lidé jsou na tuto vlastnost totiž citliví a velice dobře ji dokážou posoudit.

EMOČNÍ NALADĚNÍ LÍDRA JE PRO ÚSPĚCH TÝMU ROZHODUJÍCÍ

Stejně tak důležitá jako schopnost pozornosti je u lídra jeho mindset, jeho emoční naladění. To, jak se cítí a jak vystupuje, ne ani tak to, co říká, je pro jeho tým velmi nakažlivé. Podle jedné studie byla prokázána emoční „nakažlivost“ ve skupině už během dvou hodin. Když bude lídr ve stresu a napětí a negativně naladěný, bude se to šířit jako virus. Takové rozpoložení rozhodně u zaměstnanců nepodpoří vznik nových myšlenek a nápadů. Spíš strach, úzkost, obavy, rozladění, podrážděnost, špatné rozhodování i zhoršení spolupráce a vztahů na pracovišti.

NĚKDY JSME VÍC USPĚCHANÍ NEŽ SKUTEČNĚ VÝKONNÍ

Když jsme dlouhodobě ve stresu, stresové hormony kortizol a adrenalin jsou pro naše zdraví, psychiku i výkonnost velmi škodlivé. Např. v USA bylo spočítáno, že náklady na „stres“, včetně nemocí, které se stresem souvisejí, šplhají do stovek miliard dolarů ročně.

Zatímco eustres jako krátkodobý aktivizační mechanismus je pro náš výkon prospěšný, dlouhodobý, chronický stres – distres – je ničivý, protože lidský organismus ho neumí odbourávat. Distres způsobuje oslabení naší schopnosti pozornosti a soustředění, neboť naši pozornost „přitahuje“ a tím ji odvádí od pracovních úkolů, paralyzuje naše myšlení a schopnost řešit problémy a rozhodovat se, zhoršuje naši paměť, vytváří negativní emoce a tím narušuje naše vztahy, snižuje naši výkonnost a schopnost učit se i tvůrčí schopnosti a ničí náš imunitní systém a mozkové buňky.

Mnohdy to vypadá tak, že jsme vlastně víc uspěchaní a vystresovaní než skutečně pracovití a výkonní. O radosti z činnosti a ze života ani nemluvě. Ve snaze všechno stihnout, pokud možno v jednu chvíli, toho vlastně stihneme mnohem méně, méně kvalitně a méně si to užíváme.

Stres je obecně reakce na působení vnějších vlivů, které vnímáme jako nepříjemné. A k tomu se pojí ještě velmi důležité pocity ohrožení a bezmoci – že zkrátka nemáme pocit, že situaci nebo událost zvládáme, že ji máme pod kontrolou a že ji můžeme předvídat. Z toho mohou vznikat další pocity jako například vztek, podrážděnost, rozrušenost, nervozita, úzkost nebo panika.

Prvním signálem dlouhodobějšího stresu může být ztráta dobré nálady, skutečného zájmu, motivace, ale také nespavost, poruchy pozornosti, zhoršení paměti aj. Pak se může projevit větší nemocností, protože stresem oslabený imunitní systém je náchylnější k nemocem a infekcím. A v nejhorším případě mohou stresové hormony kortizol a adrenalin způsobit i kardiovaskulární choroby či degenerativní změny na mozku.

Vynikajícím způsobem, jak se zbavovat stresu, jsou různé druhy relaxace, často ty, které podporují činnost pravé mozkové hemisféry (při výkonu využíváme spíše tu levou). Ze zkušenosti však víme, že i po relaxaci se po nějaké době opět dostaneme do spirály stresu.

Existují tedy nějaké vědecky ověřené techniky, které pokud možno najednou posilují naši schopnost pozornosti a soustředění, rozvíjejí naši emoční inteligenci, sebeovládání, sebedůvěru a efektivně a trvale redukují stres a tím nám přináší tolik žádané uvolnění?

MINDFUL TECHNIKY – TECHNIKY OTEVŘENÉ MYSLI

Takovými technikami jsou mindful techniky neboli techniky otevřené mysli, označované také jako mysli všímavé, plně pozorné, plně si uvědomující, co se děje v přítomném okamžiku v nás i okolo nás. Nejsou to techniky náročné, vyžadující zvláštní úsilí, spíše naši trpělivost a vytrvalost, alespoň v úplných začátcích, než zjistíme, jak jsou pro nás příjemné. Jednoduše řečeno spočívají v pozorném, ale nezaujatém sledování myšlenek, emocí a tělesných vjemů bez kontroly a zasahování. V počátečních fázích se doporučuje vedení lektora či kouče.

Neurovědní výzkumy mozku prokázaly, že už po absolvování osmitýdenního programu mindfulness (například programu MBSR Jon Kabat-Zinna) dochází k výrazné redukci stresu, a dokonce k anatomickým i fyziologickým pozitivním změnám na mozku (zvětšení šedé a bílé kůry mozkové, jejíž úbytek je znakem stárnutí). Že už osm týdnů pravidelného cvičení přináší zlepšení nálady, přirozené sebedůvěry, motivace, kreativity, výkonu a vztahu k druhým. A i v této oblasti platí, že čím delší trénink, tím lepší výsledky.

ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI NA VZESTUPNÝ SYSTÉM MOZKU

Ve své podstatě na přetížení, přepracovanost, stres a napětí funguje „odklon“ pozornosti od myšlení, tj. „vypnutí“ sestupného systému mozku – zodpovědného za naše myšlení a rozhodování – tím, že zaměříme pozornost na vzestupný systém mozku, tedy ten, který řídí naše tělesné a smyslové vjemy a emoce. To způsobuje téměř okamžité uvolnění, protože se při tom produkují hormony dobré nálady: oxytocin, serotonin a endorfiny. Ve skutečnosti to znamená, že například na chvíli bez přemýšlení pozorujeme jen nádechy a výdechy, jak se přirozeně dějí. Nebo si postupně uvědomujeme, co cítíme v jednotlivých částech těla (technika body scan). Po návratu k pracovním úkolům cítíme svěžest a nový elán.

Další technikou je nezaujaté pozorování myšlenek a emocí. Klíč k úspěchu spočívá v tom, že to, co se v nás děje, necháváme proběhnout, jako bychom to pozorovali zpovzdálí, ale zároveň tomu věnujeme plnou pozornost. Toto cvičení je velice účinné při zvládání negativních emocí. Když se například dostaneme do bezvýchodné situace a rychle si uvědomíme své pocity, zkusme si říct stop. Na pár vteřin jen sledovat proces, který se v nás odehrává, a nic nedělat. Získáme tím odstup od našich negativních emocí, a tím i větší vládu nad nimi. Větší duchapřítomnost a větší šanci na zvládnutí situace. Platí totiž, že touto technikou postupně negativní emoce slábnou, časem můžou dokonce zmizet úplně. Velice pozitivní na tom je, že tréninkem je postupně zvládání emocí lepší a rychlejší, a v důsledku toho nás neprovázejí třeba i celé dny a nezhoršují tím naše vztahy a výkon.

O SEBEDŮVĚRU JDE PŘEDEVŠÍM

Největším bohatstvím nejen lídra je sebedůvěra. Očekávali bychom, že manažeři budou mít dostatek sebedůvěry, avšak může jít v některých případech jen o vnější zdání. Sebedůvěra totiž souvisí se sebeuvědoměním, sebeovládáním, osobní vyrovnaností a pozorností. Proto i mindful techniky zlepšují sebedůvěru: zklidňují, snižují impulzivitu a emoční rozkolísanost, čerpají důvěru ze sebe sama tím, že obracejí pozornost dovnitř místo běžného zaměřování pozornosti ven.

Tím, že při meditaci mindfulness pozorujeme své myšlenky nezaujatě a bez hierarchizace, rozšiřujeme naše možnosti myšlení a tak podporujeme divergentní typ myšlení. A divergentní myšlení je základem kreativity – schopnosti uvolňovat potenciál mysli generovat nové myšlenky, nové možnosti řešení, nové nápady a přístupy. A od kreativity je jen krůček k inovativnosti – ke schopnosti uvést tyto nápady v realitu a přinést změnu do existujících systémů. Ze začátku nám mysl může připadat velmi neklidná a chaotická a plná automatických schémat, ale postupem času vidíme větší detaily, jsme více schopni odstoupit od svých myšlenek a najít v sobě větší klid a soustředění. Když se myšlenky zklidní, ozřejmí se představivost a originalita.

Mindfulness má dobrý vliv i na naši schopnost správně se rozhodovat. Rozšiřuje totiž naše vnímání, posiluje schopnost vyjít z daného myšlenkového rámce, přináší nové úhly pohledu, bere v úvahu širší spektrum proměnných, ale hlavně nás učí více jednat v přítomnosti – tj. bez nutného ovlivnění minulými zkušenostmi, navyklými automatismy myšlení a rigidními psychickými strukturami. Cvičení ovládání myšlenek a emocí podporuje také rozhodnost, odvahu, vytrvalost a psychickou odolnost.

MINDFUL BUSINESS SOLUTION

Ze všech výše uvedených důvodů se dnes mindfulness v zahraničí poměrně rychle šíří, mluví se o ní i jako o world-terapy. Kromě byznysu je zastoupena v psychoterapii (konkrétně v terapiích MBCT a ACT), ve školství, v armádě, v politice, ve sportu, v některých zemích je kurz mindfulness povinnou součástí studia medicíny, psychologie aj. Je zastoupena už ve třetině amerických firem.

Mindfulness je komplexní business solution. Přivádí praktikující do stavu „uvolněné ostražitosti“ – do stavu rovnováhy mezi pronikavou pozorností a relaxovaností. Je aktuálním řešením v oblasti inovace, rozvoje potenciálu, kreativity, zvyšování výkonnosti, well-being zaměstnanců, pozitivních vztahů na pracovišti i health managementu firmy.

FIRMY V ČR ZATÍM VYČKÁVAJÍ

V ČR se zatím objevují první příklady manažerů, kteří projeví o mindfulness zájem v rámci koučinku. Chceme-li uvést komplexní přístup, musíme do zahraničí. Nejmarkantnějším příkladem firmy, kde se mindfulness stala běžnou součástí, je Google. Je to už víc než sedm let, co Chade-Meng Tan – interní zaměstnanec a původem inženýr – vede v Silicon Valley v Kalifornii, ale i v pobočkách Googlu po celém světě kurzy meditace mindfulness pro zaměstnance. Jsou součástí programu rozvoje emoční inteligence vytvořeného spolu s uznávaným americkým psychologem Danielem Golemanem. Program se opírá o tři pilíře:

posilování schopnosti pozornosti – technikou mindfulness;

sebeuvědomění a sebeovládání, respektive jak využít schopnosti pozornosti pro uvědomění si emocí a jejich zvládání;

prosociální cítění a jednání – empatie a soucit se rozvíjí také prostřednictvím meditace mindfulness.

Programu se zúčastnilo už více než dva tisíce zaměstnanců Googlu. Ti si uvědomují, jak výrazně pravidelné praktikování mindful technik zlepšilo jejich profesní a osobní život. Takovéto zpětné vazby nejsou výjimkou: Když jsem zaseknutý v řešení nějakého problému, mindfulness mi pomáhá ho vyřešit. Vím, že to povýšení mi přišlo na základě mindfulness. Nebo: Mindfulness mi pomáhá na přetížení a stres. Když už cítím, že jsem na hranici svých sil, vím, že si musím dát pět minut mindfulness. Moje síly se obnoví a celkově mě to osvěží. Nebo: Mindfulness mě učí víc vnímat emoce: svoje i ostatních, víc cítit, respektovat a netlačit na lidi ani události. Nejvíc tuto dovednost využiju v obchodních jednáních.

Mindfulness přispívá i k mnohem lepší atmosféře v týmu: Je mezi námi mnohem méně napětí a víc respektu k tomu, jaký každý z nás je. Nebo: Tím, že mindfulness posiluje vnímání vlastních emocí, trpělivost a empatii, zlepšila se moje schopnost naslouchat druhým a sdílet s nimi. To zas podpořilo celkovou důvěru v týmu.

V jednom rozhovoru Chade-Meng Tan uvádí, že zavedení mindfulness v Googlu bylo jednoduché, a to ze tří hlavních důvodů. Lidé si jednak uvědomovali, že to v určité chvíli byla jediná cesta, jak dál zvyšovat výkon i kreativitu, jednak byl pro zaměstnance přijatelný způsob, jakým ho lektor vedl: vždy vychází z vědeckých poznatků psychologie a neurověd. A za třetí používá jazyk, který rezonuje se zaměstnanci IT firmy.

KONKRÉTNÍ UŽITÍ MINDFUL TECHNIK V PRAXI:

CÍTÍTE SE TECHNIKA PŘÍNOS
Rozrušení a nesoustředění Zaměření pozornosti na jeden předmět – např. dech; opakované zaměření pozornosti na jednu věc posiluje vaši pozornost Zaměření pozornosti a zkoncentrování se; tolik se nenecháte vyrušit vnějšími podněty nebo parazitními myšlenkami
Otrávení problémovými kolegy, pomluvami nebo firemní politikou Nechte druhé volně mluvit o sobě; jen poslouchejte, pozorujte a zvažujte, proč tak jednají a co je třeba trápí Nebudete druhé tolik soudit, ale naopak budete víc empatičtí a budete se snažit porozumět, čím druzí trpí a jaké problémy řeší; najednou budete méně negativní
Fyzicky unavení, vyčerpaní z tolika napětí a spěchu a ze sledování monitoru Dejte si pár minut odpočinku a udělejte tzv. body scan, od nohou až po hlavu, nebo jděte na čerstvý vzduch Bdělost k tělu, to přispívá k tomu, že si více a častěji uvědomíte, jak se aktuálně cítíte v těle a kde potřebujete pomoct
Zaseknete se v řešení problémů, odsouváte ho, utíkáte od něj Sedněte si na pět minut a vůbec nic nedělejte (default mode); po tu dobu nemyslete na problém a jeho řešení, pak se k němu vraťte a myslete si, že k němu přistupujete jako by poprvé a nově Občerstvíte a obnovíte síly; budete vidět věci nově, nezaujatě, v nových kontextech – rozšíření úhlu pohledu, větší bystrost, opuštění předešlých předpokladů, cest a přístupů (aspoň na chvíli)
Frustrovaní nedostatkem pokroku, času aj. Zaposlouchejte se plně do delší hudební skladby a přitom nedělejte vůbec nic, ani na nic nemyslete, jen vychutnávejte, prožívejte každý tón, všimněte si, jak hudba působí na vaše tělo; sjednotíte se s rytmem, s přirozeností a přestanete na věci tlačit Trpělivost. Otevřenost. Necháte věcem přirozený průběh. Všechno má svůj správný čas. Přestanete věci tlačit podle svých automatismů myšlení

Zdroj: psychologies.com

 

Mindfulness pomáhá uvést praktikující do stavu „uvolněné ostražitosti“ – do stavu rovnováhy mezi pronikavou pozorností a relaxovaností. Stává se řešením v oblasti inovace, rozvoje potenciálu, kreativity, zvyšování výkonnosti i pozitivních vztahů na pracovišti.

Prvním signálem dlouhodobějšího stresu může být ztráta dobré nálady, skutečného zájmu, motivace anebo nespavost, poruchy pozornosti, zhoršení paměti aj. Pak se může projevit větší nemocností.

Článek najdete na: http://modernirizeni.ihned.cz/c1-63737690-firmy-potrebuji-manazery-s-otevrenou-mysli

theme by teslathemes