Single post

Mindfulness programy ve firmách

Metoda mindfulness jako soubor vědecky ověřených technik pozornosti je dnes už výrazně zastoupená v mnoha sférách západní společnosti: je součástí psychoterapeutických směrů (tzv. 3. vlna), najdeme ji ve zdravotnictví, školství a vzdělávání, ve sportu, v osobnostním rozvoji, v politice, a také výrazně i ve světě byznysu.

Údajně až ve třetině amerických firem je mindfulness nějakou formou zastoupena. Ale nejsou to jen americké firmy, ty evropské se takovou informací mohou prezentovat také, nejvíce ty britské, holandské, německé a francouzské. Může to být formou od zpřístupnění „obyčejné“ klidné místnosti zaměstnancům přes celodenní mindfulness semináře, pravidelné retreaty jednou i vícekrát za týden (trvajících od 20 minut po 2 hodiny) až po vyškolení interních koučů dané firmy.

Teď je tedy na místě vysvětlit, proč to firmy dělají, proč to zaměstnancům nabízejí, jakou mají motivaci a také – jaké mají tyto kurzy výsledky a účinky.

Všichni víme, že pro výkon v naší práci je důležitá – kromě motivace – pozornost a soustředění. Nedokážeme-li se soustředit, ať už z jakýchkoli důvodů (nedostatečně rozvinutá schopnost pozornosti, osobní problémy a negativní emoce, které odvádějí naši pozornost od úkolu aj.), je zřejmé, že nám práce nepůjde od ruky a možná budeme i chybovat. Klíčovým slovem je tedy pozornost. Pozornost obecně souvisí s naší všímavostí – se schopností věnovat pozornost tomu, co se právě děje v nás a okolo nás. Každý má určitou úroveň všímavosti stejně jako má určité IQ nebo třeba EQ, i když je třeba nezná. Všímavost je tedy soubor dovedností a dnes se dá dokonce i měřit pomocí psychologických testů (zde v angličtině, a v češtině zde). Je to zároveň kompetence, která se dá, stejně jako jakákoli jiná kompetence rozvíjet tréninkem. A právě mindfulness je tréninkem v pozornosti. Už po několika týdnech pravidelného praktikování mindfulness je vidět zlepšení pozornosti ve skupině meditujících, oproti skupině kontrolní. Výsledky tzv. Stroop testu, na kterém je to velmi dobře patrné, jsou odlišné mezi oběma skupinami, a to dost výrazně, jak můžeme vidět z grafu a zde.

 

Ale mezi účinky mindfulness nepatří jen zlepšení naší pozornosti, soustředění a kognitivní flexibility, jinými slovy kvality našeho myšlení a kreativity v řešení problémů, důvodem, proč je dnes tolik vyhledávaná, je to, že také snižuje stres, napětí a úzkost a snižuje depresivní pocity. (Po osmitýdenním programu dochází ke snížení stresu až o 25-65% a tím ke zvýšení vitality a výkonu až o 40%).

Jak to mindfulness dokáže? Spouštěčem stresu, úzkosti a depresivních pocitů jsou naše negativní myšlenkové vzorce a programy, které se – při snaze se jich zbavit – v mindfulness nesnažíme měnit ani kontrolovat, ale naopak oddělit spouštěč/stimul od nechtěné emocionální reakce, kterou je stres. K tomuto oddělení, odborně nazývané jako defuze, dojde tím, že k našim myšlenkám a emocím, k tomu, co se v nás děje, zaujmeme zároveň laskavý a otevřený, ale i nezaujatý a pozorující postoj. Jednoduše řečeno, pozorujeme, co se v nás děje, necháme to proběhnout a odejít. Nezaujatým pozorováním, uvědoměním a nerozvíjením stimulu docílíme toho, že síla negativních emocí a myšlenek postupně slábne. O tom, že tento mindfulness přístup je jedním z nejefektivnějších, svědčí i tato studie. Po osmitýdenním programu mindfulness dochází ke snížení depresivních a úzkostných pocitů až o 40%. A to ani nemluvíme o tom, že při praktikování mindfulness technik se v těle uvolňují hormony dobré nálady jako např. serotonin nebo dopamin. Zkrátka tyto techniky jsou prostě příjemné a relaxující.

Pokud umíme zvládat negativní myšlenky a emoce, jsme mnohem příjemnější, laskavější a pozornější k druhým. Ve výzkumech, které prováděla B. Fredriksonová (Fredrickson 1998, 2001, 2005) se opakovaně potvrdilo, že pozitivně naladění lidé vykazují velmi otevřenou a všímavou pozornost, v pracovních úkolech se projevuje více tvořivosti a nadhledu. Oproti tomu negativně naladění lidé mají pozornost příliš uzavřenou, čímž se výrazně redukuje bohatost jejich možného vnímání reality. Účastníci této druhé skupiny jsou potom mnohem méně příjemní, spontánní a pružní. A od tohoto byl už jen malý krůček ke snaze ověřit, jak konkrétně se může větší pozitivita a spokojenost zaměstnanců projevit ve výsledcích jejich práce. Když pomineme důležitý benefit, kterým je zlepšení vztahů v týmu, nejvíc nás možná překvapí benefit ve formě zlepšení spokojenosti zákazníků (pro kontaktní centra například tento výzkum).

V tomto článku jsme nemohli popsat všechny benefity mindfulness programů (o účincích na zdraví více např. zde, ale už na základě těch zmíněných, mezi které patří zvýšení pozornosti a soustředění a pozitivních emocí zaměstnanců je více než jasné, co vede stále více firem k tomu zařadit mindfulness do firemního vzdělávání a kultury: mindfulness totiž přináší základní konkurenční výhodu firmy!

Mgr. Monika Stehlíková, MBA

www.monikastehlikova.cz

 

theme by teslathemes